Tisk 76 - Návrh zákona o státních zaměstnancích

[1/3] Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 94; strany 1–34.

Návrh zavádí pro státní zaměstnance v ministerstvech a jiných správních úřadech pracovní poměr subsidiárně řízený zákoníkem práce, vymezuje správní úřady, státní zaměstnance i výslovně vyloučené funkce a osoby a stanoví postavení vedoucích zaměstnanců a státních tajemníků (§ 1–§ 6). Podrobně určuje činnosti státních zaměstnanců, obory specializace, třístupňovou strukturu řízení a pravidla systemizace, organizační struktury, organizačního řádu a charakteristik pracovních míst, včetně schvalování změn Ministerstvem financí, Úřadem vlády nebo vládou (§ 7–§ 14). Pracovní poměr se zásadně sjednává na dobu neurčitou; zaměstnancem může být občan České republiky, jiného státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru splňující věk, svéprávnost, bezúhonnost, vzdělání, zdravotní způsobilost a případně znalost češtiny, přičemž u konkrétního místa lze z důvodu ochrany oprávněného zájmu České republiky vyžadovat české občanství (§ 15, § 17–§ 22). Obsazování míst probíhá zpravidla elektronizovaným výběrovým řízením, ale zákon připouští stanovené výjimky bez výběrového řízení; vedoucí zaměstnanci jsou jmenováni na pětileté funkční období a mohou být odvoláni pouze z taxativních důvodů, zejména pro nesplnění předpokladů, zdravotní nezpůsobilost, zrušení místa, špatné hodnocení, porušení povinností nebo nevykonání zkoušky (§ 23–§ 38). Úprava stanoví zvláštní pravidla skončení pracovního poměru a odstupného, povinnost věrnosti, oznamování trestního stíhání, politickou neutralitu vedoucích, omezení jiné výdělečné činnosti, pravidla přeložení a zahraničního vyslání, individuální vzdělávání a odměňování včetně příplatků za vedení a možnosti mimořádného tarifu až do dvojnásobku nejvyššího tarifu (§ 39–§ 60). Každý státní zaměstnanec musí zpravidla do 6 měsíců složit obecnou a do 12 měsíců zvláštní část úřednické zkoušky, přičemž zákon upravuje obsah, organizaci, opakování a rovnocennost zkoušek; pracovní hodnocení pak přímo ovlivňuje osobní příplatek, kariérní pokračování i možné odvolání nebo výpověď (§ 61–§ 72). Další části upravují kabinety a náměstky členů vlády, koordinační působnost Úřadu vlády, volitelně zřizované centrální evidence a portály, elektronické doručování s účinky doručení do vlastních rukou a poradní komisi pro citlivá personální rozhodnutí (§ 73–§ 91). U uchazečů, kteří pobývali déle v cizině, a u občanů jiných států se bezúhonnost dokládá také zahraničním dokladem či náhradně čestným prohlášením; závěr úseku dále stanoví součinnost soudů a státních zástupců a pravidla uzavírání kolektivních smluv (§ 92–§ 94).

[2/3] Rozsah: § 94–§ 97; strany 35–48.

Kolektivní smlouvu vyššího stupně za všechny správní úřady uzavírá vláda, zatímco podnikovou kolektivní smlouvu uzavírá vedoucí úřadu, případně u ministerstva či Úřadu vlády společně státní tajemník a příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády (§ 94).

Přechodná úprava převádí dosavadní systemizaci, organizační struktury, služební místa a vnitřní předpisy do nového režimu a automaticky mění služební poměry dosavadních státních zaměstnanců na pracovní poměry se zachováním doby trvání, druhu práce, místa výkonu práce a dosavadních funkčních období většiny vedoucích (§ 95 odst. 1–18, § 95 odst. 21–24). Zaměstnancům zařazeným mimo výkon služby z organizačních důvodů služební poměr skončí při účinnosti zákona s náhradou platu ve výši 2,4násobku a případným odbytným, zatímco probíhající výběrová řízení, úřednické zkoušky, hodnocení a platové poměry se převedou nebo dočasně řídí vyjmenovanými dosavadními předpisy (§ 95 odst. 19, § 95 odst. 25–34). Probíhající služební řízení vůči zaměstnancům převedeným do nového režimu se zásadně zastaví a navazující otázky se řeší pracovněprávně a před civilními soudy, kdežto vymezená starší řízení a správní žaloby se dokončí podle správního soudnictví (§ 95 odst. 35–43).

Dosavadní informační systém lze provozovat do 31. března 2027, následně se zruší a jeho data lze převést do nových evidencí, přičemž nepřevedené údaje smějí být uchovávány nejdéle do konce roku 2029; současně se transformují osobní spisy, kolektivní dohody, služební průkazy a zahraniční vyslání a vybraní vedoucí musí do 30 dnů ukončit členství v politické straně či hnutí (§ 95 odst. 44–57). Zákon ruší dosavadní zákon o státní službě a rozsáhlý soubor souvisejících novel a prováděcích předpisů, nabývá účinnosti 1. listopadu 2026 a v příloze vymezuje náročnost činností pro 6. až 16. platovou třídu od běžných odborných úkonů po komplexní koordinaci dlouhodobých celostátních koncepcí (§ 96, § 97, strany 46–48).

[3/3] Rozsah: strana 48.

Úsek dokončuje vymezení nejvyšších platových tříd pro odborné a koncepční činnosti ve státní správě (strana 48). Systémové specializované činnosti se vztahují k oborům ministerstev a dalších ústředních správních úřadů s rozsáhlým vnitřním členěním, celostátní působností a širokými vazbami na jiné obory (strana 48). Do 15. platové třídy náleží stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje těchto oborů, které ovlivňují jednání nejširších skupin osob v zásadních oblastech (strana 48). Součástí činností v 15. platové třídě je také systémová koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy (strana 48). Do 16. platové třídy se řadí komplexní koordinace tvorby koncepcí dlouhodobého vývoje hlavních činností ministerstev a dalších ústředních správních úřadů v jejich zákonem vymezené působnosti (strana 48). Tato nejvyšší třída předpokládá vazby na další celostátní obory správy a celospolečenské systémy, které zásadně ovlivňují chování nejširších skupin osob (strana 48).

[1/3] Rozsah: Část první–Část čtvrtá; § 1–§ 94; strany 1–33.

Návrh vymezuje státního zaměstnance jako zaměstnance České republiky zařazeného ve správním úřadu, který vykonává některou taxativně vyjmenovanou veřejnou činnost, stanoví subsidiární použití zákoníku práce a z režimu výslovně vylučuje mimo jiné politické kabinety, některé vrcholné funkcionáře nezávislých úřadů, příslušníky bezpečnostních sborů a vybraných vojenských složek. (§ 1–§ 3, § 7)

Upravuje hierarchii vedoucích míst včetně státního tajemníka v ministerstvu a Úřadu vlády, obory specializace, systemizaci pracovních míst a platových prostředků schvalovanou vládou, jakož i organizační strukturu, jejíž změna s dopadem na výpověď či odvolání zpravidla vyžaduje předchozí souhlas Úřadu vlády. (§ 4–§ 14)

Pracovní poměr se má zásadně uzavírat na dobu neurčitou, zatímco dobu určitou zákon připouští jen ve vymezených případech; uchazeč musí být občanem ČR, jiného členského státu EU nebo státu EHP, a občan mimo ČR musí prokázat potřebnou znalost češtiny, přičemž pro konkrétní místo lze při nezbytné ochraně zájmu ČR požadovat české občanství. (§ 15, § 17–§ 19)

Text přímo upravuje podmínky pro zahraniční uchazeče a zaměstnance: uznává vyjmenované zahraniční vzdělání z EU, EHP, Švýcarska a Spojeného království, vylučuje některá politická a bezpečnostní vzdělání získaná v bývalém SSSR s výjimkou MGIMO a požaduje zahraniční doklady o bezúhonnosti od cizinců nebo osob s delším pobytem v cizině. (§ 22, § 92)

Obsazování míst je založeno převážně na elektronicky vedeném výběrovém řízení s nejméně sedmidenní přihlašovací lhůtou, neveřejnou nejméně tříčlennou komisí a výběrem pouze z trojice nejvhodnějších uchazečů; zákon však stanoví výjimky pro dočasná obsazení, převedení stávajících zaměstnanců a mimořádně úspěšné vedoucí před koncem jejich pětiletého funkčního období. (§ 23–§ 34, § 36)

Vedoucí zaměstnance lze odvolat jen z taxativních důvodů, zejména pro nesplnění předpokladů, zdravotní nezpůsobilost, zrušení místa, nedostatečné hodnocení, porušení povinností nebo nesložení potřebné části úřednické zkoušky; dva po sobě následující nevyhovující pracovní výsledky jsou podmínkou výpovědi pro neuspokojivé výsledky, zatímco při organizačním skončení pracovního poměru se navyšuje odstupné podle délky zaměstnání. (§ 37, § 40–§ 43)

Zákon dále zavádí povinnosti loajality, oznamování trestního stíhání a prohlubování kvalifikace, omezuje vedoucím politické funkce a nejvyšším vedoucím i členství ve stranách, upravuje vysílání do zahraničí, pět dnů individuálního vzdělávání, platové příplatky a povinnou úřednickou zkoušku; Úřad vlády má koordinovat personální systém, může zřídit centrální elektronické evidence a portály, zatímco společná ustanovení upravují elektronické doručování, poradní komisi, služební průkazy, bezúhonnost a kolektivní smlouvy. (§ 44–§ 69, § 70–§ 72, § 78–§ 94)

[2/3] Rozsah: § 94–§ 97; strany 34–48.

Kolektivní smlouvu vyššího stupně za všechny správní úřady uzavírá vláda, zatímco podnikovou kolektivní smlouvu uzavírá vedoucí správního úřadu; v ministerstvu či Úřadu vlády ji uzavírají společně státní tajemník a příslušný člen vlády nebo vedoucí Úřadu vlády (§ 94).

Přechodná úprava zachovává dosavadní systemizaci, organizační struktury a organizační řády jako dokumenty podle nového zákona, přičemž organizační struktura musí být při účinnosti doplněna o druh práce každého státního zaměstnance a pro systemizaci roku 2027, včetně jejích změn do 31. března 2027, se nadále použije dosavadní zákon o státní službě (§ 95 odst. 2–3).

Dosavadní služební místa se mění na pracovní místa státních zaměstnanců a dosavadní státní zaměstnanci přecházejí do pracovních poměrů, aniž by byla dotčena sjednaná doba určitá; zákon současně fikcí zakládá pracovní smlouvu s dosavadním druhem práce, místem výkonu práce a původním dnem vzniku služebního poměru (§ 95 odst. 4, § 95 odst. 9, § 95 odst. 18, § 95 odst. 21).

Zaměstnanec, který nejpozději v den účinnosti písemně odmítne dále pracovat podle nového režimu, bude na překážce na straně zaměstnavatele a vznikne výpovědní důvod pro organizační změnu, avšak odstupné dostane jen tehdy, pokud se jeho původní služební místo nestalo pracovním místem státního zaměstnance (§ 95 odst. 10).

Návrh ukončuje dosavadní institut zařazení mimo výkon služby z organizačních důvodů: takový služební poměr skončí dnem účinnosti, dotčené osobě náleží náhrada ve výši 2,4násobku rozhodného platu po odečtení již vyplacených částek a případné odbytné musí při brzkém návratu do kteréhokoli správního úřadu vrátit zcela nebo poměrně (§ 95 odst. 19).

Dosavadní služební řízení u osob přecházejících do nového režimu se zastavují a navazující postup se řídí pracovním právem; neukončené věci bez správní žaloby budou nově projednávány jako pracovní spory v občanském soudním řízení, zatímco vymezená dřívější řízení a soudní spory zůstávají v režimu správního soudnictví (§ 95 odst. 35–43).

Úprava dále převádí služební hodnocení, úřednické zkoušky, osobní spisy, kolektivní dohody a vybrané evidence do nového systému, umožňuje přenos dat a ruší starý informační systém 1. dubna 2027; současně ukládá politicky exponovaným vedoucím a členům poradní komise ukončit členství v politické straně či hnutí do 30 dnů (§ 95 odst. 25, § 95 odst. 29, § 95 odst. 44–52, § 95 odst. 54).

Zákon ruší zákon č. 234/2014 Sb. o státní službě spolu s rozsáhlým souborem jeho novel a prováděcích předpisů, nabývá účinnosti 1. listopadu 2026 a příloha vymezuje charakteristiky prací v 6. až 16. platové třídě od standardních odborných správních činností po komplexní koordinaci dlouhodobých koncepcí ministerstev a dalších ústředních správních úřadů (§ 96, § 97, strana 46–48).

[3/3] Rozsah: strana 48.

Úsek uzavírá charakteristiku prací předcházející platové třídy popisem specializovaných činností v oborech ministerstev a dalších ústředních správních úřadů, které mají rozsáhlé vnitřní členění, široké mezioborové vazby a celostátní působnost. (strana 48)

Pro 15. platovou třídu se vymezuje stanovování koncepcí dlouhodobého vývoje oborů specializace ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů. (strana 48)

Tyto koncepční činnosti v 15. třídě zahrnují obory s rozsáhlým vnitřním členěním, vazbami na jiné specializace a dopady na celospolečenské systémy, které předurčují jednání nejširších skupin osob v zásadních oblastech. (strana 48)

Součástí práce v 15. platové třídě je rovněž systémová koordinace s mezinárodními a nadnárodními systémy. (strana 48)

Pro 16. platovou třídu je stanovena komplexní koordinace samotného stanovování dlouhodobých koncepcí oborů hlavní činnosti v zákonem vymezené působnosti ministerstev a dalších ústředních správních úřadů. (strana 48)

Nejvyšší popsaná třída se týká koordinace koncepcí ve specializovaných oborech s vazbami na další obory správy s celostátní působností i na celospolečenské systémy zásadně ovlivňující chování širokých skupin osob. (strana 48)