Navrhovaný zákon představuje úplnou rekodifikaci českého účetnictví, nahrazuje dosavadní zákon o účetnictví a jednotně upravuje, kdo je účetní jednotkou, jaké má povinnosti a podle jakých pravidel vede účetnictví a sestavuje individuální i konsolidované účetní závěrky. Zásadně se posiluje role účetního výkaznictví pro externí uživatele, zavádí se zákonný koncepční rámec inspirovaný IFRS a klade se důraz na věrné zobrazení ekonomické podstaty transakcí, kvalitu informací a transparentnost.

Zákon mění okruh účetních jednotek – podnikající fyzické osoby a malé neziskové organizace nejsou povinnými účetními jednotkami (dobrovolný režim), zatímco velké a veřejně významné subjekty mají výrazně širší povinnosti v oblasti konsolidace, nefinančního reportingu, zpráv o udržitelnosti, zpráv o daních z příjmů a platbách do veřejných rozpočtů. Rozšiřuje se použití mezinárodních účetních standardů, funkční měny a reálné hodnoty, současně se však zavádějí cílené úlevy a zjednodušení pro mikro a malé účetní jednotky s cílem snížit administrativní zátěž.

Významně se zpřísňuje odpovědnost za porušení účetních povinností – zákon zavádí nové skutkové podstaty přestupků, prodlužuje promlčecí lhůty, stanoví jasná pravidla pro výpočet pokut (až 10 % aktiv nebo desítky milionů Kč) a posiluje pravomoci finančních úřadů a Ministerstva financí. Praktickým dopadem je výrazné zvýšení transparentnosti podnikání, lepší vypovídací schopnost účetních informací pro stát, investory i veřejnost, ale také vyšší nároky na správnost, včasnost a úplnost účetního a daňového reportingu.

Zákon transponuje směrnici EU 2024/1799 a zavádí novou povinnost výrobců, případně dovozců či distributorů, opravovat vybrané výrobky i po uplynutí zákonné záruční doby, pokud jsou pro ně v EU stanoveny požadavky na opravitelnost. Výrobci nesmí opravu odmítnout jen proto, že byla dříve provedena jinde, a musí ji zajistit v přiměřené lhůtě a za přiměřenou cenu, přičemž mají povinnost zajistit dostupnost náhradních dílů, informací a nástrojů k opravám. Zákon zároveň zakazuje technická, smluvní či softwarová omezení oprav a podporuje zapojení nezávislých opravářů.

Spotřebitelé získávají právo požadovat evropský informační formulář o opravě, který předem transparentně stanoví cenu, dobu a podmínky opravy a je pro opraváře závazný nejméně po dobu 30 dnů; pokud opravář neinformuje o ceně diagnostiky předem, je považována za bezplatnou. Právní úprava dále zavádí evropskou online platformu pro opravy s bezplatným přístupem pro spotřebitele, čímž má usnadnit vyhledávání opravných služeb a podpořit cirkulární ekonomiku. Dozor nad dodržováním povinností vykonává Česká obchodní inspekce a za porušení klíčových povinností hrozí sankce až do výše 5 000 000 Kč, přičemž účinnost zákona je stanovena na 31. července 2026.

Zákon reaguje na rozsudek Evropského soudu pro lidská práva a zavádí povinný pravidelný soudní přezkum vazby mladistvých, kteří jsou stíháni pro zvlášť závažné provinění, a to nejpozději každé tři měsíce, stejně jako u dospělých.

Cílem je odstranit dosavadní diskriminační rozdíly v zacházení s mladistvými ve vazbě a posílit ochranu jejich práva na osobní svobodu, včetně jasnějších pravidel pro prodlužování vazby a rozhodování soudů.

Zákon současně zdůrazňuje, že u dětí a mladistvých má být přednostně zvažováno vyřízení věci jinak než formálním soudním řízením, pokud je to možné a účelné, a posiluje využívání alternativ k vazbě.

Upravují se také technická a procesní pravidla vazby (počítání její délky, souběžné rozhodování soudů, okamžité propuštění po uplynutí lhůty), aby právní úprava nebyla přísnější než u dospělých obviněných.

Zákon nahrazuje dosavadní integrační fond novým fondem reinvestice zisku, do kterého budou sociální podniky nadále odvádět více než polovinu dosaženého zisku. Nová úprava výrazně zjednodušuje administrativu a ruší povinnost trvalého navyšování fondu bez limitu.

Prostředky z fondu bude možné využít na širší okruh integračních činností, nejen na investice. Při zrušení statusu podniku se zpřesňují pravidla pro převod fondu na jiný sociální podnik nebo na stát.

Stávající integrační fondy se buď rozpustí do vlastního kapitálu, nebo se automaticky převedou do nového režimu fondu reinvestice zisku.

Zákon komplexně přepracovává celou oblast regulace baterií tak, aby odpovídala novému nařízení EU 2023/1542, a nahrazuje dosavadní právní úpravu novým systémem definic, kategorií baterií a povinností výrobců. Výrobci přenosných, průmyslových a lehkých dopravních baterií musí nově povinně fungovat v kolektivních systémech, které mají zpřísněná pravidla pro financování, tvorbu rezerv, ekomodulaci i rovné zacházení s jednotlivými výrobci. Současně se rozšiřují povinnosti v oblasti označování, uvádění recyklačních příspěvků, bezpečné vyjímatelnosti a technických parametrů, včetně kontrol požadavků na uhlíkovou stopu, životnost a digitální pas baterie.

Zákon výrazně posiluje dohledové mechanismy – Česká obchodní inspekce i celní orgány získávají široké nové pravomoci k ochraně trhu, omezování free‑ridingu a vymáhání sběru a recyklace, doplněné rozšířeným katalogem přestupků a sankcí. Legislativní úpravy se dotýkají také elektrozařízení, pneumatik a vozidel, kde odstraňují výkladové nejasnosti a sjednocují pravidla zpětného odběru. Zavádějí se přechodná období až do roku 2027, která umožní výrobcům, distributorům i kolektivním systémům přizpůsobit procesy novým unijním požadavkům.

Praktickým důsledkem je transparentnější financování recyklace, přísnější kontrola výrobců a prodejců včetně e‑shopů a sjednocení postupů posuzování shody pro uvádění baterií na trh. Zpřísněná pravidla mají zvýšit míru sběru a recyklace, posílit ochranu životního prostředí a zajistit rovné podmínky pro podnikání na trhu s bateriemi.

Rozsah: § 4–§ 68; strany 1–6.

Novela zavádí systém včasného sledování a řešení hrozící nedostupnosti zdravotnických prostředků, aby nebyla ohrožena péče o pacienty. Výrobci musí elektronicky hlásit očekávané přerušení či ukončení dodávek a výrobci, dovozci, distributoři i poskytovatelé zdravotních služeb musí na vyžádání předávat Ústavu potřebné údaje. Ministerstvo může při nedostatku dočasně upravit pravidla pro uvádění, dodávání, předepisování, výdej a používání prostředků; porušení nových povinností je přestupkem. Zákon je účinný převážně den po vyhlášení, elektronické hlášení až po zprovoznění příslušného informačního systému.

Zákon zavádí povinnosti provozovatelů sítí a veřejných subjektů hlásit a aktualizovat údaje o fyzické infrastruktuře (zejména budovách) do digitálních technických map a databáze ZABAGED; tím se plní požadavky nového nařízení EU o gigabitové infrastruktuře.

Zpřesňuje se vedení a poskytování údajů o technické infrastruktuře, posilují se sankce až do 10 milionů Kč nebo 5 % obratu a nově je projednává Český telekomunikační úřad. Zároveň se mění pravidla pro vnitřní komunikační vedení v budovách, zejména podmínky odvolání souhlasu vlastníka a rozdělení nákladů.

Přípojky elektronických komunikací se přesouvají mezi drobné stavby, mění se správní poplatky a jednotlivé dotčené systémy veřejné správy musí být technicky upraveny podle požadavků EU.

Zákon vytváří centrální digitální kontaktní a informační místo, které sjednocuje procesy pro získávání informací, povolení a koordinaci stavebních prací při budování gigabitových sítí, čímž výrazně zrychluje a zlevňuje výstavbu. Zavádí povinnost operátorů i veřejných institucí zapisovat údaje o existující i plánované infrastruktuře do digitálních technických map a dalších evidencí a stanoví vysoké sankce až 10 milionů Kč za nesplnění těchto povinností. Klíčovou změnou je automatické povolení záměru po 60 dnech nečinnosti úřadu, což zásadně zkracuje povolovací procesy a snižuje riziko průtahů.

Zákon také upravuje procesní režim vzniku povolení přímo ze zákona, jeho následný přezkum a omezení opravných prostředků. Posiluje roli ČTÚ při řešení sporů o přístup k fyzické infrastruktuře, nastavení cen a změny smluv, přičemž stanoví pevné lhůty a možnost smírného řízení. Současně rozšiřuje povinnosti stavebníků v oblasti vybavení budov optickou infrastrukturou a zpřesňuje podmínky pro zápisy služebností do katastru nemovitostí, včetně zvláštních výjimek pro památkově chráněné nebo bezpečnostně citlivé objekty.

Energetická infrastruktura je chráněna prostřednictvím závazných stanovisek Energetického regulačního úřadu a zákon zavádí nové přestupky a pokuty za porušení pravidel. Zároveň ruší předchozí právní úpravu (zákon č. 194/2017 Sb.) a zajišťuje návaznost na evropské nařízení o gigabitové infrastruktuře i na probíhající digitalizaci stavebního řízení.

Zákon komplexně zpřesňuje pravidla pro environmentální tvrzení, zakazuje neověřená „zelená“ označení a ukládá podnikatelům povinnost doložit pravdivost informací o udržitelnosti, životnosti či uhlíkové neutralitě výrobků. Výrazně se rozšiřují informační povinnosti, včetně nutnosti sdělovat údaje o opravitelnosti, dostupnosti náhradních dílů a délce poskytování softwarových aktualizací, což má zvýšit transparentnost a omezit klamání spotřebitelů. Současně se rozšiřuje seznam zakázaných nekalých praktik, zejména těch spojených s „greenwashingem“ a předčasným zastaráváním výrobků.

Spotřebitelé získávají nové právo – pokud zvolí opravu věci, odpovědnost za vady se automaticky prodlužuje na tři roky, přičemž prodávající je povinen aktivně na tuto možnost upozornit. Mění se také občanský zákoník, který zavádí harmonizované oznámení o právech z vadného plnění a povinný štítek o záruce za životnost, čímž se sjednocuje úprava v celé EU. Zákon zároveň ruší pravidla související s již ukončenou evropskou platformou pro řešení sporů online.

Dozorové orgány získávají širší kompetence k prověřování pravdivosti a transparentnosti podnikatelských tvrzení, avšak bez navýšení rozpočtů, což může zvýšit nároky na jejich kapacity. Pro podnikatele to znamená nárůst administrativních povinností a potřebu přizpůsobit marketingové a informační praktiky nové evropské harmonizaci, kterou stát zavádí, aby předešel sankcím EU.

Zákon zavádí povinnost vybraných poskytovatelů digitálních služeb určit provozovnu nebo jmenovat zástupce, aby bylo možné účinně doručovat a vymáhat příkazy související s elektronickými důkazy v trestním řízení v rámci EU.

Tato povinnost se týká zejména služeb elektronických komunikací, domén a hostingů, které působí přeshraničně a mají podstatné spojení s Českem nebo jiným členským státem. Poskytovatelé musí dodat kontaktní údaje, určit jazyk pro komunikaci a zajistit dostatečné oprávnění a zdroje pro výkon těchto povinností.

ČTÚ bude kontrolovat plnění povinností, spolupracovat s orgány jiných států a může udělit pokutu až 10 milionů Kč. Zákon pouze harmonizuje evropská pravidla a nedopadá na poskytovatele služeb působící výhradně v ČR.

Návrh zákona zavádí úzce vymezenou výjimku, která umožní až třikrát opakovaně prodloužit platnost starších stanovisek EIA u záměrů místních komunikací I. třídy ležících v metropolitních rozvojových oblastech, pokud byla vydána před 1. lednem 2024. Cílem je předejít nutnosti opakovaného provádění EIA u dlouhodobě připravovaných infrastrukturních projektů, jako jsou městské okruhy v Praze, Brně či Ostravě. Výjimka se výslovně nevztahuje na stanoviska, jejichž platnost už zanikla, takže nedochází k jejich „oživování“ ani k retroaktivitě. Účinnost zákona má nastat už patnáctý den po vyhlášení, aby bylo možné včas prodloužit platnost klíčových stanovisek před jejich expirací.

Úprava je prezentována jako legislativně čisté řešení, které nezasahuje do již účinných přechodných ustanovení a zachovává právní jistotu. Nepředstavuje zásah do evropské úpravy EIA, mění pouze režim prodloužení již vydaných stanovisek v přesně vymezených případech.

Novela zpřesňuje pravidla pro používání přípravků na ochranu rostlin, zejména zavádí povinné elektronické vedení a předávání záznamů do 30 dnů po aplikaci, s účinností od 1. ledna 2027.

Zavádí se nové povinnosti při nakládání s osivem a sadbou ošetřenými přípravkem, včetně vedení záznamů uživatelem pozemku. Významně se rozšiřují kompetence Ústavu a obcí při řešení mimořádných událostí způsobených škodlivými organismy, včetně povinného zveřejňování opatření.

Pro státní správu se doplňuje možnost získat odbornou způsobilost prostřednictvím specializované průpravy organizované Ústavem. Novela zároveň zpřesňuje okruh osob s oznamovacími povinnostmi a aktualizuje odkazy na evropské předpisy.

Zákon rozšiřuje pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu, který nově získá ústavní kompetenci kontrolovat hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Cílem je zvýšit transparentnost médií veřejné služby, která nejsou napojena na státní majetek a dosud NKÚ kontrolovat nemohl.

Změna je výsledkem dlouhodobé politické i odborné shody a nemá finanční dopady na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty. NKÚ bude nadále vydávat pouze kontrolní závěry bez přímé pravomoci k nápravě.

Ústavní změna nabývá účinnosti 1. července 2026.