Zákon komplexně zavádí evropské vydávací a uchovávací příkazy na elektronické důkazy, které umožní českým orgánům přímo žádat poskytovatele digitálních služeb v EU o data a zároveň stanoví povinnost českých orgánů tyto příkazy z jiných států přijímat a vykonávat. Součástí je přechod na povinnou elektronickou komunikaci prostřednictvím systému e‑CODEX, což výrazně digitalizuje justiční spolupráci a zavádí nové technické i organizační požadavky na policii, státní zastupitelství a soudy. Poskytovatelé služeb musí na příkazy reagovat v krátkých lhůtách, chránit důvěrnost dat a v případě nesplnění mohou čelit sankcím až do 2 % celosvětového ročního obratu.

Zákon detailně vymezuje příslušnost českých orgánů, procesy přezkumu, opravné prostředky a důvody odmítnutí výkonu příkazů, včetně situací spojených s právními překážkami či imunitami. Zvláštní význam má urychlené uchování dat specializovaným policejním útvarem kvůli riziku jejich rychlé ztráty, stejně jako postupy při nevyhovění poskytovatele nebo při podání námitek. Upravuje se rovněž vydávání českých příkazů do zahraničí, informování dotčených osob a úhrada nákladů poskytovatelům, což posiluje jednotnost a rychlost trestní justiční spolupráce v celé EU.

Zákon rozšiřuje výjimky pro opakované prodlužování platnosti stanoviska EIA i na místní komunikace I. třídy, které dosud ve výčtu chyběly. Tím umožní pokračovat v přípravě a realizaci těchto dopravních staveb bez nutnosti znovu absolvovat celé posouzení EIA.

Cílem změny je zabránit výrazným časovým prodlením a riziku zmaření již vynaložených veřejných prostředků, které by vznikly, pokud by platná stanoviska EIA propadla. Návrh zároveň upozorňuje, že bez této úpravy by došlo k prodražení staveb, blokování urbanistického rozvoje a zvýšení dopravní zátěže.

Změna je označena jako neutrální z hlediska dopadů na životní prostředí, právo EU, mezinárodní závazky i zásady rovného zacházení.

Novela mění pravidla daňové uznatelnosti reklamních a propagačních darů v zákoně o daních z příjmů a sjednocuje je s úpravou u daně z přidané hodnoty. Umožňuje znovu zahrnout mezi daňově uznatelné dary i víno a nově také pivo, pokud jejich hodnota nepřesáhne 500 Kč bez DPH. Tím se odstraňuje selektivní zákaz zavedený v roce 2023, který znevýhodňoval moravské a české vinaře a některé další výrobce. Změna nemění povinnosti poplatníků a nemá dopad na veřejné rozpočty, zvyšuje však možnosti podnikatelů při volbě reklamních darů.

Účinnost je stanovena na 1. ledna 2027.

Zákon odkládá účinnost tzv. rozvodové novely o jeden rok, z 1. ledna 2026 na 1. ledna 2027, s výjimkou dvou konkrétních bodů, které nabydou účinnosti již v roce 2026. Cílem je zajistit dostatečný čas na přípravu soudů, OSPOD, médiátorů a dalších odborníků, aby změny v rozvodovém řízení proběhly jednotně a bez právní nejistoty.

Důvodová zpráva zdůrazňuje, že novela dosud neřeší vysoce konfliktní spory a že odklad umožní dopracovat metodiky a procesní úpravy. V textu jsou odstraněna původní tvrzení o souladu s mezinárodními smlouvami a o dopadech na bezpečnost, což naznačuje úpravu odůvodnění, nikoli věcné změny obsahu zákona.

Odklad má podle navrhovatelů pozitivní sociální dopad, zejména na rodiny s nezletilými dětmi, a nevyvolává finanční ani administrativní zátěž.

Zákon zavádí pětileté zmrazení platové základny představitelů státní moci na úrovni roku 2025, tedy 101 364 Kč, a to až do konce roku 2030.

Cílem je zabránit automatickému růstu platů vyplývajícímu z dosavadního mechanismu navázaného na mzdy v národním hospodářství. Zmrazení se týká pouze představitelů, nikoli soudců, u nichž by podobný zásah mohl být protiústavní.

Opatření má přinést úspory ve státním rozpočtu a nemá žádné sociální, podnikatelské ani environmentální dopady. Zákon má nabýt účinnosti 1. ledna 2026, aby zabránil růstu platů od začátku roku.

Novela zákona komplexně upravuje postavení a pravomoci společenství obcí, která se nově stávají orgány veřejné moci schopnými vykonávat přenesenou působnost státní správy. Zavádí se jejich administrativní kanceláře s úředníky odměňovanými podle zákoníku práce, a společenství obcí mohou získávat příspěvky ze státního rozpočtu na výkon správy i na vlastní činnost. Kontrolu nad jejich fungováním budou vykonávat krajské úřady a Ministerstvo vnitra, které dohlédnou na dodržování zákonných postupů a hospodaření.

Zákon umožňuje společenstvím obcí zřídit společnou obecní policii s plnými pravomocemi, včetně držení zbrojní licence a projednávání přestupků, přičemž rozhodnutí o jejím zřízení musí být zveřejněno ve Sbírce právních předpisů. Současně se modernizuje správní řízení – zavádí se automatizované rozhodování, videokonference a elektronická komunikace, což výrazně zjednoduší kontakt občanů s úřady. Společenství obcí se mohou stát kontaktními místy veřejné správy (CzechPOINT) a podílet se na tvorbě plánů dopravní obslužnosti.

Další část zákona se zaměřuje na oblast dopravy a elektronické komunikace – stanovuje technické a bezpečnostní standardy pro dopravce, upravuje elektronické podpisy a pečeti jako plnohodnotnou náhradu úředně ověřených podpisů. Zákon o Sbírce právních předpisů se mění tak, aby všechny právní akty byly zveřejňovány v otevřeném, strojově čitelném formátu, s jasnými pravidly pro opravy, číslování a publikaci rozhodnutí orgánů veřejné moci. Účinnost novely je stanovena na 1. července 2026, což dává obcím čas na přípravu nových struktur a systémů.

Rozsah: Část první–Část dvanáctá; § 5d–§ 8a; strany 1–12.

Zákon posiluje ochranu spotřebitelů při sjednávání finančních služeb na dálku a provádí evropská pravidla pro digitální finanční trh. Zakazuje manipulační internetová rozhraní, zavádí snadno dostupné elektronické odstoupení od smlouvy a rozšiřuje informační i vysvětlovací povinnosti podnikatelů, včetně práva na lidské vysvětlení při použití automatizovaného nástroje. Stanoví přestupky a dohled České národní banky, zároveň u některých finančních produktů vylučuje použití části nových pravidel, pokud je upravují zvláštní předpisy. Účinnost nastává 1. ledna 2027.

Navrhovaná novela zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny zavádí pevné časové limity pro řečnickou dobu (20 minut pro běžné řečníky, 60 minut pro řečníky s přednostním právem při projednávání bodu) a omezuje počet vystoupení k téže věci na dvě. Sněmovna může tyto limity flexibilně upravit hlasováním bez rozpravy, což zajišťuje pružnost při projednávání důležitých bodů.

Novela zpřesňuje pravidla pro večerní jednání, kdy rozhodnutí o prodloužení jednací doby musí být učiněno nejpozději do 13 hodin téhož dne a vyžaduje třípětinovou většinu přítomných poslanců. Tím se zvyšuje předvídatelnost a transparentnost jednání.

Dále se upravují pravidla pro faktické poznámky, které nově umožňují maximálně dvě reakce na jedno vystoupení, čímž se omezuje řetězení diskusí. Stabilizují se také dny a hodiny vyčleněné pro třetí čtení návrhů zákonů, což zlepšuje plánování legislativního procesu.

Novela posiluje tematickou kázeň, kdy i řečníci s přednostním právem musí dodržovat projednávané téma, a zavádí limity pro procesní návrhy, které musí být předkládány v koncentrované formě po zahájení schůze. Celkově jde o opatření zvyšující efektivitu a kultivaci parlamentní debaty.

Nový zákon přináší zásadní změny v oblasti nakládání s fluorovanými skleníkovými plyny (F-plyny) a látkami poškozujícími ozonovou vrstvu. Zákon implementuje evropská nařízení a zavádí nové povinnosti pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby, právnické osoby, zdravotnická zařízení a další subjekty.

Certifikované osoby musí absolvovat pravidelná školení k obnovení znalostí každých 7 let, přičemž první termín je stanoven na 12. března 2029. Náklady na školení se pohybují mezi 3000–15 000 Kč bez DPH na osobu. Certifikované osoby a firmy musí vést záznamy o použití F-plynů, jejich množství, typu a způsobu využití, a uchovávat je po dobu 5 let.

Provozovatelé zařízení obsahujících F-plyny musí zajistit systémy detekce úniků, pravidelnou kontrolu těsnosti, opravy netěsností a vést záznamy o údržbě. Nedodržení těchto povinností může vést k pokutám až 5 000 000 Kč.

Výrobci, dovozci a prodejci fluorovaných skleníkových plynů musí podávat ministerstvu pravidelné zprávy o jejich použití, skladování a přepravě. Zákon zavádí přísné sankce za porušení povinností, včetně pokut až do výše 5 000 000 Kč.

Zdravotnická zařízení musí evidovat použití anestetika desfluran, které bude od 1. ledna 2026 zakázáno, pokud není zdravotně nezbytné. Evidence musí být uchovávána po dobu 5 let.

Zákon ruší některé poplatkové povinnosti, což může přinést úspory, ale zároveň zavádí nové administrativní povinnosti, které mohou zvýšit náklady na správu a reporting.

Celní orgány získávají nové pravomoci, včetně zadržení regulovaných látek a výrobků při podezření na porušení zákona. Informace o vývozu a dovozu těchto látek musí být sdíleny mezi příslušnými orgány.

Zákon nabývá účinnosti 1. července 2026, což poskytuje čas na přípravu a adaptaci na nové povinnosti. Přechodná ustanovení stanovují lhůty pro splnění některých povinností, například zneškodnění regulovaných látek do 3 měsíců od účinnosti zákona.

Tento návrh zákona přináší významné změny v oblasti voleb do zastupitelstev obcí, které mají praktické dopady na organizaci voleb, pravidla pro kandidáty a stabilitu zastupitelstev.

Nově se zavádí doplňovací volby, které se konají, pokud počet členů zastupitelstva obce klesne pod 5, ale ne pod polovinu. Tento mechanismus zvyšuje stabilitu zastupitelstev, zejména v menších obcích, a eliminuje možnost zneužití rezignací k vyvolání nových voleb.

Zákon ruší možnost vytvářet volební obvody v obcích, což má zabránit volebnímu inženýrství a marginalizaci menších volebních stran. Nově bude každá obec tvořit jeden volební obvod.

Hranice pro postup kandidáta na kandidátní listině se snižuje z 10 % na 5 %, což zvyšuje šance jednotlivých kandidátů na získání mandátu na základě individuálního volebního úspěchu.

V případě doplňovacích voleb se na hlasovacím lístku uvede počet obsazovaných mandátů a volič bude mít možnost volit pouze tolik kandidátů, kolik mandátů je obsazováno. Kandidáti, kteří neobdrží mandát, se stanou náhradníky.

Pokud se doplňovací volby neuskuteční z důvodu nedostatku kandidátů nebo dalších rezignací, budou vyhlášeny nové volby. Náklady spojené s přípravou voleb budou hrazeny ze státního rozpočtu.

Účinnost zákona je stanovena na 1. ledna 2026, přičemž nové pravidla budou poprvé aplikována při celostátních volbách do zastupitelstev obcí na podzim 2026.

Zákon nemá negativní dopady na státní rozpočet, životní prostředí, ochranu osobních údajů ani na rovnost žen a mužů. Naopak se očekává úspora finančních prostředků díky snížení počtu mimořádných voleb a zvýšení stability zastupitelstev obcí.

Pravidla pro přidělování mandátů se upravují. Český statistický úřad snižuje procentní hranici pro postup volebních stran, pokud není splněna podmínka alespoň dvou postupujících stran nebo nadpoloviční většiny mandátů. Hranice se snižuje postupně o 1 % až do splnění podmínek.

Mandáty jsou přidělovány na základě podílů vypočítaných z hlasů volebních stran. V případě rovnosti podílů rozhoduje počet hlasů, a pokud je i ten stejný, rozhodne los.

Náhradníci nastupují na uprázdněné mandáty podle pořadí na kandidátní listině. Pokud není náhradník, mandát zůstává uprázdněn, pokud nejsou důvody pro doplňovací volby.

Nové volby se konají, pokud počet členů zastupitelstva klesne pod polovinu nebo pod 5, nebo při vzniku nové obce či městské části. Doplňovací volby se konají, pokud počet členů zastupitelstva klesne pod 5, ale nejsou důvody pro nové volby.

Počty podpisů na peticích pro nezávislé kandidáty a sdružení nezávislých kandidátů se liší podle velikosti obce. Například u obcí do 500 voličů je potřeba 5 % podpisů pro nezávislé kandidáty a 7 % pro sdružení nezávislých kandidátů, zatímco u obcí nad 150 000 voličů je potřeba 0,5 % podpisů pro nezávislé kandidáty a 7 % pro sdružení.

Výdaje spojené s neuskutečněnými doplňovacími volbami hradí stát. Nové a doplňovací volby se nekonají v posledních 6 měsících funkčního období zastupitelstev obcí.

Rozsah: § 14; strany 1–2.

Zákon snižuje od roku 2026 minimální měsíční vyměřovací základ pro zálohy OSVČ na důchodové pojištění a příspěvek na zaměstnanost z plánovaných 40 % průměrné mzdy na 35 % průměrné mzdy. Hlavním dopadem je nižší povinná záloha pro OSVČ vykonávající hlavní činnost a úprava pravidel i pro paušální režim za rok 2026. Současně se řeší přechodné období: přeplatky zaplacené před účinností zákona může správa sociálního zabezpečení na žádost vrátit a část odpovídajících dluhů a penále zaniká. Účinnost nastává od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení.