Document 300 - Amendment to the Labour Code – EU

[1/10] Rozsah: Část první–Část třináctá; § 2–§ 35; strany 1–28.

Návrh mění vymezení závislé práce: vypouští z obecné definice práci „podle pokynů zaměstnavatele“, ale výslovně ji zařazuje mezi čtyři znaky vztahu nadřízenosti a podřízenosti, a nově samostatně stanoví výkon závislé práce za odměnu, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele a na jeho či dohodnutém pracovišti. (§ 2, § 2a)

Pro posílení transparentnosti odměňování nesmí zaměstnavatel při náboru požadovat údaje o předchozí odměně uchazeče a musí mu před podpisem pracovní smlouvy prokazatelně sdělit minimální nabízenou mzdu či plat; zároveň musí zavést písemný systém odměňování založený na skupinách prací podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti a objektivní, nediskriminační systém dalších peněžitých i nepeněžitých plnění. (§ 30 odst. 2 a 3, § 109a, § 306a)

Zaměstnanci získají právo jednou ročně žádat o vlastní odměnu a genderově rozdělené průměry ve své skupině prací, přičemž zaměstnavatel má na odpověď či doplnění dva měsíce, musí chránit individuální údaje kolegů a může do komunikace zapojit odborovou organizaci, radu zaměstnanců nebo veřejného ochránce práv. (§ 306b)

Zaměstnavatelé vypracovávající zprávu o rozdílech v odměňování ji musí zpřístupnit do 30. dubna; pokud neodůvodněný rozdíl průměrné hodinové odměny žen a mužů v některé skupině dosáhne alespoň 5 % a není napraven do šesti měsíců, následuje písemné posouzení, projednání se zástupci zaměstnanců a nápravná opatření v určených lhůtách. (§ 287a–§ 287e, § 306c)

Návrh ruší zaručený plat podle § 112, navazuje nejnižší platový tarif první třídy a stupně na měsíční minimální mzdu, stanoví zpravidla nejméně čtyřprocentní rozdíl tarifů mezi sousedními platovými třídami a zavádí nejméně 1 500 Kč měsíčně jako příplatek pro třídní učitele a obdobné pedagogické vedoucí. (§ 112, § 123 odst. 5 a 6, § 132a, Čl. II)

V soudních sporech se rozšiřuje zastupování veřejným ochráncem práv a důkazní ochrana platformových pracovníků při odvetném ukončení smlouvy; při tvrzeném porušení povinností k transparentnímu a rovnému odměňování má žalovaný prokázat, že zásadu rovného zacházení neporušil, s výjimkou zjevně neúmyslného a málo závažného porušení. (§ 26 odst. 3, § 133a odst. 6 a 7, § 21da)

Další části zavádějí finanční postih odpovídající neodvedenému pojistnému a úroku z prodlení za umožnění nelegální či nehlášené práce, presumují dobu výkonu práce až 12 měsíců, nahrazují v sociálním pojištění penále úrokem z prodlení, upravují daňová elektronická oznámení, vyžadují datovou schránku zahraničního zprostředkovatele taxislužby a rozšiřují pobytové důsledky nehlášené práce pro cizince. (§ 123n–§ 123r, § 20, § 38t, § 21e odst. 3, § 170a odst. 6, § 178f odst. 1)

[2/10] Rozsah: Část dvanáctá–Část dvacátá druhá; § 35–§ 29; strany 28–45.

Soudní řád správní nově umožňuje zastupování účastníka veřejným ochráncem práv a u příslušníků bezpečnostních sborů se zavádí komplexní režim transparentnosti odměňování: sbor musí každoročně informovat o právu na informace, zpracovávat a do 30. dubna zveřejňovat i předávat Ministerstvu práce a sociálních věcí zprávy o rozdílech v odměňování žen a mužů podle skupin činností, aniž by odhalil individuální odměnu. (§ 35 odst. 4, § 77 odst. 13, § 133a odst. 2–5)

Příslušník bezpečnostního sboru může žádat své roční odměňování i průměrné odměňování žen a mužů ve své skupině činností; sbor má zpravidla dvouměsíční lhůtu, při ochraně individuálních údajů poskytne omezenou část informací určené odborové organizaci, která je vyhodnotí a doporučí postup k ochraně práv. Pokud neodůvodněný hodinový rozdíl dosáhne nejméně 5 % a není napraven do šesti měsíců, sbor vypracuje s odbory posouzení odměňování a provede nápravná opatření; nároky na náhradu škody a nemajetkové újmy se u těchto sborů promlčují za tři roky od zjištění porušení, nejpozději za deset let od vzniku újmy. (§ 133a odst. 5–7, § 133b, § 133c, § 133d, § 207 odst. 4)

Zákon o zaměstnanosti upravuje definice nelegální a nově výslovně nehlášené práce, za niž se považuje závislá práce osoby nezaevidované v evidenci zaměstnanců bez ohledu na délku výkonu; současně zakazuje zaměstnávat cizince v rozporu s vydanou zaměstnaneckou, modrou či vnitropodnikově převedenou kartou nebo povolením k zaměstnání. Za umožnění nelegální práce osobě bez potřebného oprávnění nebo nehlášené práce se zavádí domněnka pracovního poměru, povinnost doplatit pojistné včetně úroku z prodlení a u nelegální práce též dlužnou odměnu, přičemž se presumuje práce po dobu 12 měsíců a při nezaplacení do 90 dnů může za podmínek vědomosti či nedostatečné péče ručit dodavatelský řetězec. (§ 5 písm. e) a j), § 89, § 141b odst. 1–8, § 141c)

Inspekce práce získává pravomoc kontrolovat digitální pracovní platformy a jasnější pravidla místní příslušnosti i součinnosti při kontrole; rozšiřují se rovněž přestupky a pokuty za porušování povinností k transparentnímu odměňování, včetně nevyžádání zakázaných údajů o předchozí odměně uchazeče a nesdělení minimální nabízené odměny. Ministerstvo práce bude z dat jednotného měsíčního hlášení vytvářet zprávy o rozdílech v odměňování: každoročně u zaměstnavatelů s alespoň 250 zaměstnanci a jednou za tři roky u zaměstnavatelů se 100 až 249 zaměstnanci, kteří navíc předávají podrobnou zprávu podle skupin prací do 30. dubna; pro rok 2027 jsou tyto reportovací povinnosti za rok 2026 odloženy. (§ 3 odst. 1, § 6 odst. 1 a 5, § 9 odst. 3, § 11, § 11a, § 12, § 37d–§ 37i, Čl. XXV)

Antidiskriminační zákon výslovně přiznává při porušení zásady stejné odměny právo na úplnou náhradu nemajetkové újmy a staví běh promlčení po dobu řádně uplatněné stížnosti u zaměstnavatele; při soudním srovnání odměňování se žalobce neomezuje jen na současné zaměstnance žalovaného a lze zohlednit jediný zdroj stanovující podmínky pro více zaměstnavatelů. (§ 10 odst. 4–7)

Daňový řád umožní pořídit záznam při vyhledávací činnosti bez vědomí přítomné osoby, nelze-li účelu dosáhnout jinak, a při více stejně splatných daňových pohledávkách rozvrhne úhradu poměrně; finanční úřad pak bude jako obecný správce daně vymáhat peněžitá plnění uložená orgány sociálního zabezpečení či zdravotními pojišťovnami a rozhodovat o posečkání, splátkách a prominutí úroku z prodlení. (§ 80 odst. 4, § 152 odst. 4, § 10a)

Mění se také nemocenské pojištění, zejména návaznost na novou definici nelegální práce a lhůty pro rozhodování o vrácení přeplatků či regresní náhradě, a jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele rozšiřuje okruh uživatelů údajů o inspekci práce, upravuje evidenci osob a přechodná pravidla od roku 2027; platformy se současně stávají povinnými subjekty podle zákona o ochraně oznamovatelů. (§ 9 odst. 2, § 117 odst. 3, § 124 odst. 4 a 5, § 126 odst. 5, § 8 odst. 1, § 22 odst. 1 a 3, § 3 odst. 1, § 5 odst. 2, § 16, § 26 odst. 5, Čl. XXXIV)

[3/10] Rozsah: § 3–§ 21dd; strany 46–68.

Přechodná pravidla JMHZ zachovávají pro hlášení vztahující se ke კალendářnímu měsíci před 1. lednem 2027 dosavadní znění zákona č. 323/2025 Sb.; osoby dříve přihlášené, které od roku 2027 již nejsou zaměstnanci, musí zaměstnavatel odhlásit do 31. ledna 2027 se skončením zaměstnání k 31. prosinci 2026, a starší pohledávky sociálního zabezpečení mají být předány obecnému správci daně nejpozději do 31. prosince 2029. (strana 46, § 3 odst. 1)

Zákon má obecně nabýt účinnosti 1. ledna 2027, avšak rozsáhlý výčet změn včetně významné části úprav JMHZ, daňové správy, inspekce a platformové práce se odkládá na 1. ledna 2028; dva body článku XXIV budou účinné až od 1. ledna 2031. (Čl. XXXV)

Důvodová zpráva vymezuje návrh jako souběžnou transpozici směrnice EU o transparentnosti odměňování a směrnice o platformové práci, doplněnou opatřeními KOBRA 26, první fází Jednoho inkasního místa, úpravami podpor v nezaměstnanosti a rekvalifikaci a zrušením zaručeného platu ve prospěch minimálního platového tarifu a tarifního gradientu. (strany 47–49)

V oblasti rovného odměňování má návrh odstranit informační asymetrii před nástupem i během zaměstnání: uchazeč nemá sdělovat předchozí odměnu, musí předem obdržet minimální nabízenou odměnu a zaměstnavatel má písemně vytvořit objektivní, genderově neutrální systém skupin prací a systém dalších plnění; zaměstnanec pak může žádat vlastní odměnu a průměry podle pohlaví, přičemž ochrana soukromí může vyžadovat předání údajů odborové organizaci. (strany 49–50, § 110, § 306c)

Zprávy o rozdílech v odměňování mají využívat data JMHZ a u zaměstnavatelů s alespoň 250 zaměstnanci se podávají ročně, u podniků se 100 až 249 zaměstnanci jednou za tři roky; neodůvodněný rozdíl žen a mužů nejméně 5 %, neodstraněný do šesti měsíců, vyvolá posouzení odměňování a nápravná opatření projednávaná se zástupci zaměstnanců, přičemž nejzávažnější porušení může být sankcionováno až 1 000 000 Kč. (strany 50–52, § 306c)

Platformová část rozšiřuje ochranu osob vykonávajících práci prostřednictvím digitálních platforem, zejména procesní obrácení důkazního břemene, zákaz odvetných postihů, kontrolní pravomoc inspekce práce a povinnost platforem zavést vnitřní oznamovací systém; zahraniční zprostředkovatel taxislužby má mít datovou schránku. (strany 52–54)

Cizinci jsou přímo dotčeni zpřesněním nelegální a nehlášené práce: zaměstnavatel nesmí zaměstnávat cizince v rozporu s pracovním povolením, zaměstnaneckou, modrou či vnitropodnikovou kartou, pokuta za umožnění nehlášené práce může založit status nespolehlivého zaměstnavatele pro pobytové řízení a nelegálně pracující cizinci mají být vyloučeni z veřejného zdravotního i nemocenského pojištění. (strany 53–55, § 5 písm. e), § 245)

První fáze JIM od roku 2028 převádí vymáhání veřejných pojistných a dalších peněžitých plnění od územních správ sociálního zabezpečení a ČSSZ povinně na finanční úřady, zatímco zdravotní pojišťovny budou moci pohledávky předávat fakultativně; současně se navrhuje snížit podporu v nezaměstnanosti v prvních dvou měsících z 80 % na 65 %, rekvalifikační podporu z 80 % na 60 % a maximum obou podpor z 0,8násobku na 0,6násobek průměrné mzdy. (strany 56–59, § 106 odst. 1 a 2, § 161 odst. 1 a 3)

[4/10] Rozsah: Část první; § 109–§ 109a; strany 69–86.

Důvodová zpráva vyčísluje administrativní dopady transparentního odměňování na zaměstnavatele: musí formalizovat systém odměňování podle hodnoty práce, případně systém dalších peněžitých a nepeněžitých plnění, sdělovat uchazečům minimální odměnu, vyřizovat žádosti zaměstnanců a zaměstnavatelé se 100 a více zaměstnanci mají reportovat rozdíly odměňování žen a mužů a případně provádět posouzení odměňování. (strana 69)

Náklady na zavedení a údržbu systémů odměňování se u jednoho dotčeného zaměstnavatele odhadují v prvním roce na 5 až 19 hodin, tedy asi 1 840 až 6 992 Kč, zatímco souhrnné náklady podle podílu nepřipravených zaměstnavatelů činí přibližně 197,9 mil. až 2,2565 mld. Kč; vyřízení jedné žádosti zaměstnance o odměňování má stát asi 367 až 1 101 Kč a celkové náklady těchto žádostí se odhadují na 8,9 až 172,2 mil. Kč. (strany 70–71)

Reporting rozdílů v odměňování u zaměstnavatelů se 100 a více zaměstnanci má mít průměrné roční náklady 18 754 065 Kč; návrh zároveň očekává vyšší výběr daní a pojistného díky potírání nelegálního zaměstnávání a úsporu státního rozpočtu 4,5 až 5 mld. Kč ročně po snížení parametrů podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. (strany 71–72)

Právní úprava posiluje vymahatelnost rovného odměňování, přenáší důkazní břemeno také ve sporech platformových pracovníků a zavádí pro platformy povinnost aktivně předložit důkazy; nevyvratitelná domněnka pracovního poměru při umožnění nehlášené nebo určité nelegální práce má chránit dotčené pracovníky a současně zatížit porušitele všemi povinnostmi zaměstnavatele. (strany 72–73)

Cizinci jsou přímo dotčeni tím, že zaměstnavatel postižený za přestupek nehlášené práce bude pro pobytové právo považován za nespolehlivého, takže nemusí moci zaměstnávat určité kategorie cizinců a těmto cizincům může být v některých případech znemožněno vydání či prodloužení pobytového oprávnění za účelem zaměstnání. (strana 73)

Zpracování údajů o odměňování, pohlaví, pracovní době a pracovněprávním vztahu má sloužit jen transparentnosti a kontrole rovného odměňování, opírá se převážně o data JMHZ a právní tituly GDPR spočívající v právní povinnosti a veřejném zájmu; rizika nepřímé identifikace a neoprávněného přístupu mají omezit agregace, omezený přístup MPSV, ochrana malých skupin, účelové omezení a zabezpečené systémy. (strany 74–75)

Zvláštní část k Části první vysvětluje změnu definice závislé práce: zachovávají se tři kumulativní znaky a nadřízenost s podřízeností se nově prokazuje současným splněním organizace práce zaměstnavatelem, výkonu práce v pracovní době, práce podle pokynů a kontroly jejího výkonu; benefity samy o sobě nejsou důkazem závislé práce. (strany 80–82)

Zaměstnavatel nebude smět aktivně zjišťovat předchozí odměňování uchazeče, ale musí mu prokazatelně nejpozději před uzavřením pracovní smlouvy nebo dohody sdělit minimální odměnu pro pozici; povinnost se vztahuje i na dohody mimo pracovní poměr a dobrovolným zveřejněním odměny v inzerátu ji lze vůči reagujícím uchazečům splnit. (§ 30 odst. 2 a 3, § 77 odst. 2, strany 83–85)

[5/10] Rozsah: Část druhá; § 109a–§ 26; strany 86–102.

Navržený § 109a zavádí povinnost zaměstnavatele upravit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu systém odměňování, který popíše formy, složky a odstupňování mzdy, platu a odměny z dohody a rozdělí druhy prací do skupin podle jejich hodnoty; odměna musí být podle tohoto systému poskytována. (§ 109a, strany 86–88)

Hodnota práce se má nadále posuzovat taxativně podle objektivních a genderově neutrálních hledisek § 110, zejména podle složitosti, odpovědnosti, namáhavosti a pracovních podmínek daného druhu práce, přičemž měkké dovednosti jsou součástí těchto hledisek; rozdíly uvnitř stejné skupiny zůstávají přípustné, jsou-li odůvodněny zejména výkonem a výsledky práce. (§ 110 odst. 3 až 5, § 109a, strany 87–88)

Ruší se institut zaručeného platu a minimální měsíční mzda se stává nepodkročitelnou referencí pro platový tarif; mezi sousedními platovými třídami musí být minimálně čtyřprocentní odstup, s výjimkou pedagogických pracovníků regionálního školství a akademických pracovníků státních vysokých škol. (§ 111, § 112, § 123 odst. 5 a odst. 6 písm. g), strany 88–89)

Ve veřejných službách a správě lze u zaměstnanců zařazených do 11. až 16. platové třídy, kteří splňují stanovené odborné a výkonové podmínky a plní nepostradatelné nejnáročnější úkoly, určit tarif v rozpětí příslušné třídy; pravidla i okruh těchto zaměstnanců musí upravit kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis. (§ 123 odst. 6 písm. e) a f), strana 89)

Pedagogickým pracovníkům vykonávajícím funkci třídního učitele, vedoucího oddělení konzervatoře nebo základní umělecké školy či vedoucího studijní skupiny vyšší odborné školy se garantuje zvláštní příplatek nejméně 1 500 Kč měsíčně, zatímco přesné rozpětí a podmínky stanoví vláda nařízením. (§ 132a, strana 90)

Nová hlava o posouzení odměňování ukládá reportujícím zaměstnavatelům provést do dvou měsíců posouzení, pokud ve skupině prací přetrvá nejméně šestiměsíční neodůvodněný rozdíl průměrné hodinové odměny žen a mužů alespoň 5 %; posouzení zahrne analýzu příčin, údaje o odměnách a návratnosti po rodičovských překážkách, nápravná opatření a vyhodnocení předchozích opatření, přičemž se projednává se zástupci zaměstnanců a zpřístupňuje zaměstnancům s ochranou identifikovatelných odměn. (§ 287a až § 287e, § 306c, strany 91–94)

Zaměstnanec bude moci jednou ročně písemně požádat o své odměňování a průměrné odměny žen a mužů v příslušné skupině prací, zaměstnavatel musí odpovědět do dvou měsíců a každoročně o tomto právu informovat; při riziku odhalení individuální odměny se úplné údaje poskytnou určené odborové organizaci, zatímco zákaz mzdové mlčenlivosti se rozšiřuje i na benefity a agenturní zaměstnanci se po dobu přidělení řídí systémem odměňování uživatele. (§ 306b až § 306e, § 309b, § 346a, strany 94–100)

Přechodná ustanovení brání poklesu platu po zrušení zaručeného platu jednorázovým doplatkem do dřívější nejnižší úrovně a dovolují při prvním snížení osobního příplatku po účinnosti započítat zvýšení platového tarifu, aniž by klesl chráněný součet platu; příslušné evropské předpisy se do zákoníku práce zařazují postupně od 1. ledna 2027, respektive u reportingových a posuzovacích povinností od 1. ledna 2028. (čl. II body 1 a 2, § 363, strany 101–102)

[6/10] Rozsah: Část druhá–Část pátá; § 131–§ 20; strany 103–121.

Část druhá rozšiřuje v antidiskriminačních sporech možné zastoupení účastníka o veřejného ochránce práv, aniž by vzniklo bezpodmínečné právo žalobce na jeho zastupování, a při odvetném ukončení pracovního vztahu v souvislosti s uplatněním práv podle zákona o platformové práci zavádí přesun důkazního břemene na zaměstnavatele; obdobná ochrana se poskytne i platformovým pracovníkům mimo zaměstnání. (§ 26, § 133a odst. 3 písm. a), § 133a odst. 6)

Důkazní břemeno se má přesunout na žalovaného také tehdy, jestliže porušil povinnosti transparentního odměňování podle zákoníku práce či zákona o inspekci práce a toto porušení materiálně ztížilo posouzení rovného odměňování; nová pravidla se však nepoužijí na soudní spory zahájené před účinností zákona. (§ 133a odst. 5 a 7, čl. IV)

Část třetí svěřuje územním správám sociálního zabezpečení vyměření, výběr a vymáhání sankční částky odpovídající veřejnému zdravotnímu a sociálnímu pojistnému při umožnění nelegální nebo nehlášené práce, přičemž vychází z kontrolních protokolů inspekce práce, zahrnuje sazby 24,8 %, 7,1 % a 13,5 % a může založit společnou a nerozdílnou odpovědnost subjektů v dodavatelském řetězci. (§ 123n až § 123r)

Inspekce práce bude povinna předávat sociálním správám kontrolní protokoly, relevantní zjištění a pravomocná přestupková rozhodnutí; ÚSSZ zároveň eviduje náhradní dobu pojištění osoby vykonávající nehlášenou práci, sděluje ji ČSSZ a na žádost vydá potvrzení do 30 dnů. (§ 11 odst. 7, § 37 odst. 11, § 104b a § 104g)

Správa a vymáhání starších pohledávek na pojistném, dávkách a pokutách se postupně přesouvá na finanční úřady podle daňového řádu: ruší se zvláštní režimy zástavního práva, prominutí penále, splátek a nedobytnosti, penále se mění na úrok z prodlení a vykonatelnost platebního výměru má nastat až 15 dnů po právní moci; pohledávky vzniklé před 1. lednem 2028 mohou původní orgány dokončit nejdéle po dobu dvou let. (§ 104a až § 104i, § 123, čl. VI)

Část čtvrtá osvobozuje od daně náhradu ušlého výdělku za povinnou účast při úkonu orgánu veřejné moci, ruší nadbytečné zvláštní žádosti zaměstnavatelů o poukázání daňových bonusů a zavádí širší elektronická oznámení poskytovatelů úvěrů, produktů spoření na stáří, pojištění dlouhodobé péče, bytových družstev a předškolních zařízení do 15. února; první nová oznámení se podají za rok 2027 do 15. února 2028. (§ 4 odst. 1 písm. zl), § 35d odst. 4 až 10, § 38t odst. 7 až 9, čl. IX)

Část pátá dále sbližuje pojistné se správou daní: prodlužuje nárok na vrácení vratitelného přeplatku z pěti na šest let, přebírá pravidla daňového řádu pro přeplatky, placení, promlčení a posečkání, zachovává bezhotovostní placení pojistného v české měně a ruší nevyužívanou přirážku k pojistnému, aniž by se omezily sankce inspekce práce a orgánů ochrany veřejného zdraví. (§ 17 až § 22a, § 20a a § 21, § 30, čl. XI)

[7/10] Rozsah: Část šestá–Část šestnáctá; § 20a–§ 25; strany 122–134.

Přechodná pravidla k nahrazení penále úrokem z prodlení dělí úročení přesně podle dne účinnosti: penále vzniká naposledy za předchozí den, nový úrok nejdříve ode dne účinnosti, přičemž od tohoto dne se ruší mimo jiné výluka úročení pro OSVČ, která samostatnou činnost nevykonává; dosavadní povolené splátky včetně režimu mimořádného odpuštění penále podle zákona č. 181/2023 Sb. však doběhnou podle dosavadních pravidel. (§ 20a, strana 122)

Zahraniční zprostředkovatel taxislužby má mít datovou schránku, aby s ním mohly ve věcech silniční dopravy komunikovat úřady, zákazníci i zaměstnanci, zejména pokud by platforma byla posouzena jako zaměstnavatel a dopravce. (Část šestá) Osobě vykonávající nehlášenou práci se má doba, za niž byla pravomocně uložena sankční částka, započíst jako náhradní doba důchodového pojištění v rozsahu 80 %, bez nutnosti faktické úhrady; naopak veřejné zdravotní pojištění se nově nemá vztahovat ani na cizince pracující v rozporu s pracovním povolením, zaměstnaneckou kartou, kartou vnitropodnikově převedeného zaměstnance či modrou kartou. (§ 105d, Část osmá, strany 123–124)

Pro vojáky z povolání i vojáky v záloze a obdobně pro příslušníky bezpečnostních sborů se zavádí transparentnost odměňování: každoroční informování o právu žádat údaje, individuální právo na vlastní a průměrné genderově členěné odměny, reportování rozdílů prostřednictvím JMHZ a povinnost posouzení při nejméně pětiprocentním neodůvodněném rozdílu, který nebyl napraven do šesti měsíců; zveřejňování přitom nesmí odhalit příjem konkrétní osoby. (§ 68s, § 133a–§ 133c, strany 124–127)

U bezpečnostních sborů jsou informace určené jen k ochraně rovného odměňování, nároky z diskriminace se promlčují ve tříleté subjektivní a desetileté objektivní lhůtě pouze pro nároky vzniklé po účinnosti, a pro vyjmenované sbory včetně zpravodajských služeb platí výjimky z reportingu a zveřejňování kvůli ochraně identity, utajovaných informací a národní bezpečnosti. (§ 133d, § 171, § 207 odst. 4, čl. XX)

Zákon o zaměstnanosti nově vymezuje nelegální práci cizinců bez příslušné pobytové karty, výslovně zahrnuje zakázanou práci nezletilých, zakazuje zaměstnavateli práci cizince v rozporu s jeho pracovním oprávněním a ruší přestupek samotné fyzické osoby vykonávající nelegální práci, zatímco odpovědnost se soustředí na subjekt, který ji umožnil. (§ 5 písm. e), § 89 odst. 1 a 2, § 139–§ 141a, strany 127–130)

Podpora v nezaměstnanosti se má v prvních dvou měsících snížit z 80 % na 65 %, v poslední fázi zvýšit ze 40 % na 45 %, podpora při rekvalifikaci klesnout z 80 % na 60 % a strop obou podpor činit 0,6násobek průměrné mzdy; elektronické eNeschopenky současně odstraňují sankční vyřazení za neoznámení pracovní neschopnosti a neskončená řízení o vyřazení či podpoře se dokončí podle dosavadní úpravy. (§ 27 odst. 3, § 30 odst. 1, § 50, § 51, § 51a, čl. XXII, strany 127–133)

Při nelegální či nehlášené práci se zavádějí domněnky délky práce až za předchozích 12 měsíců a dlužné odměny nejméně ve výši minimální mzdy, u nehlášené práce nevyvratitelná domněnka pracovního poměru a povinnost uhradit částky odpovídající pojistnému; ÚSSZ je bude vyměřovat a vymáhat, po 90 dnech může vzniknout podmíněná solidární odpovědnost článků dodavatelského řetězce a inspekce práce musí předávat kontrolní protokoly ČSSZ i správci registru zdravotního pojištění. (§ 141b, § 141c, § 147cb, strany 130–133)

Inspekce práce výslovně získává působnost vůči digitálním pracovním platformám, upravuje jejich místní příslušnost a povinnost součinnosti v místě kontroly, chrání mlčenlivostí informace poskytnuté pracovníky a ponechává možnost prověřovat i anonymní podněty, avšak výsledek písemně sdělí jen identifikovanému podepsanému podateli, který o to požádá. (§ 5 odst. 2, § 6, § 7 odst. 1 písm. d), § 9 odst. 3, strany 133–134)

[8/10] Rozsah: Část sedmnáctá–Část dvacátá druhá; § 9 odst. 3–§ 3 odst. 1 písm. d); strany 135–156.

Pro kontrolované platformy a jiné subjekty se zavádí povinnost zajistit součinnost kontrolnímu orgánu přímo v místě výkonu kontroly, aby kontrola nebyla mařena jejich zahraničním či vzdáleným provozem; informace platformových pracovníků k povaze vztahu s platformou mají být chráněny mlčenlivostí a vzhledem k povaze vysvětlení nemají sloužit jako důkaz v přestupkovém řízení. (§ 9 odst. 3)

Nové povinnosti transparentního odměňování se promítají do přestupků podle inspekce práce, zejména za neprojednání posouzení odměňování se zástupci zaměstnanců, porušení rovného zacházení, pravidel vůči uchazečům o práci a povinností v pracovním poměru; u klíčových povinností, včetně vytvoření systému odměňování, zpřístupnění posouzení a reportingu rozdílů v odměňování, může horní hranice pokuty dosáhnout 1 000 000 Kč. (§ 10 až § 12, § 23 až § 25; strany 135–136)

Ministerstvo práce a sociálních věcí bude z administrativních dat JMHZ vytvářet zprávy o genderových rozdílech v odměňování, zahrnující celkové a mediánové rozdíly, proměnné složky, podíly příjemců těchto složek i zastoupení žen a mužů v odměnových kvartilech; anonymizované výsledky má zveřejňovat ve srovnání podle velikosti zaměstnavatele, odvětví a krajů, včetně dat za čtyři předchozí roky. (§ 37d až § 37g; strany 136–139)

Reporting se má týkat zaměstnavatelů se 100 a více zaměstnanci, přičemž zaměstnavatelé nad 250 zaměstnanců budou zahrnuti každoročně a skupiny 100–249 zaměstnanců v tříletém cyklu; první zprávy za data roku 2027 mají být vypracovány do 31. března 2028 pro zaměstnavatele se 150 a více zaměstnanci, zatímco skupina 100–149 zaměstnanců poprvé do 31. března 2031. (§ 37h; strana 139)

Dočasně přidělení agenturní zaměstnanci se budou pro posouzení velikosti uživatele a jeho odměňovací reporting započítávat až od 1. ledna 2031, přičemž agentura práce musí uživateli bez zbytečného odkladu poskytnout úplné, správné a včasné údaje o odměnách a dalších plněních; uživatel se může z odpovědnosti za nedostatky způsobené neposkytnutím této součinnosti zprostit. (§ 37j, čl. XXV; strany 140–142)

Změny dále rozšiřují průlom do daňové mlčenlivosti pro oznamování podezření z nehlášené práce, umožňují správci daně při místním šetření pořídit zvukový či obrazový záznam bez předchozího vyrozumění, nelze-li účelu dosáhnout jinak, a stanoví poměrné rozdělení platby mezi pohledávky stejného druhu a stáří. (§ 40 odst. 1 a 2, § 80 odst. 4, § 152; strany 141–149)

Finanční úřady se stanou obecnými správci daně pro obligatorně předávané pohledávky územních správ sociálního zabezpečení a ČSSZ, včetně veřejných pojistných, sankcí a vratek dávek, zatímco zdravotní pojišťovny budou moci předat vymáhání fakultativně a nadále si ponechají převážnou část agendy vybírání; platformy se současně zařazují mezi povinné subjekty s vnitřním oznamovacím systémem a inspekce práce bude kontrolovat jeho provoz i u platforem, které nejsou zaměstnavateli. (§ 10a odst. 1 až 5, § 8, § 22 odst. 1 a 3; strany 149–155)

[9/10] Rozsah: § 6–§ 306b; strany 156–159.

Navržená úprava JMHZ vylučuje z pojmu zaměstnanec poplatníky, jimž zaměstnavatel v daném měsíci vyplácí výhradně vyjmenované od daně osvobozené příjmy, například odměnu za praktické vyučování žáků a studentů, odměnu člena volební komise, dopravní jízdné, účast na společenské akci, stravování bývalého zaměstnance-důchodce nebo náhradu ušlého výdělku za účast v řízení před orgánem veřejné moci; zaměstnavatel za ně v takovém měsíci nebude plnit evidenční ani ohlašovací povinnosti. (§ 6 odst. 9 písm. e), g), k), s) a t), § 3 odst. 1 písm. a) až e), strana 156)

Výjimka se neuplatní, pokud poplatník obdržel i jiný příjem, který je předmětem daně, ani u osoby, která zůstává zaměstnancem z jiného důvodu podle § 3 odst. 1 písm. a) až c) nebo e); například pracovník na dohodu o pracovní činnosti nepřestane být zaměstnancem jen proto, že v měsíci využil zlevněnou jízdenku a neodpracoval práci. (§ 3 odst. 1 písm. a) až e), strana 156)

Náhrada ušlého výdělku, typicky svědečné, se má osvobodit od daně a při jejím výhradním poskytování nemá zakládat status zaměstnance pro JMHZ, protože stát může údaje o tomto plnění získat přímo od orgánů veřejné moci; cílem je snížit administrativní zátěž zaměstnavatelů. (§ nový 4 odst. 1 písm. zl), strana 156)

Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce se doplňují mezi uživatele údajů JMHZ pro evidenční povinnosti platforem a evidence zaměstnavatelů bude moci obsahovat také osoby, které samy zaměstnavateli nejsou, jestliže jim evidenční povinnost uloží jiný zákon, včetně platforem. (§ 5 odst. 2, § 16 odst. 4, strany 156–157)

Nový mechanismus posune počátek lhůty uživatele údajů pro rozhodnutí či jiný úkon až na okamžik skutečného zpřístupnění příslušných dat z JMHZ, zejména aby finanční úřad nemusel vracet přeplatek dříve, než obdrží podklady pro samovyměření nebo samodoměření zálohy; změna má platit jen pro hlášení podaná po účinnosti novely. (§ 26 odst. 1, 3 a nový odst. 5, § 155b odst. 1, § 253a, strany 157–158)

V návaznosti na předání vymáhání pokut územních správ sociálního zabezpečení obecnému správci daně se vypouští dosavadní působnost k vymáhání pokut a starší pohledávky se do předání podkladů budou spravovat podle dosavadních předpisů, aby nedošlo k nejasné změně procesního režimu. (§ 29 odst. 5, § 6 zákona č. 582/1991 Sb., strany 158–159)

Základní účinnost je navržena od 1. ledna 2027, přičemž dosud evidované osoby nově vyloučené z JMHZ musí zaměstnavatel odhlásit do 31. ledna 2027 se skončením zaměstnání k 31. prosinci 2026; pravidla pro převod vymáhání a pro transparentnost odměňování nastanou převážně od 1. ledna 2028 a reporting agenturně přidělených zaměstnanců u uživatele až od 1. ledna 2031. (§ 306b, § 287a až § 287e, čl. XXXIV, čl. XXXV, strany 158–159)

[10/10] Rozsah: neuveden.

Úsek odůvodňuje odložení právní úpravy reportingu zaměstnanců agentury práce dočasně přidělených k uživateli až na 1. ledna 2031.

Důvodem odkladu je značná administrativní a metodická náročnost shromažďování a správného přiřazování údajů o odměňování těchto zaměstnanců.

Uživatelé práce často nemají úplné a přesné informace o všech složkách odměny vyplácené agenturou práce, zejména o pohyblivých složkách mzdy, benefitech a dalších plněních.

Bez právně a metodicky upraveného sdílení dat mezi agenturou práce a uživatelem by hrozilo, že vykazované údaje budou neúplné nebo vzájemně nesrovnatelné.

Odklad má vytvořit čas pro stanovení jednotných metodických pravidel, podle nichž budou přidělení zaměstnanci zahrnováni do reportingu.

Současně má umožnit upravit právní rámec předávání údajů mezi agenturami a uživateli, přizpůsobit jejich vnitřní systémy a doplnit nové datové položky do jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele.