Document 302 - Convention on the Conservation of Plants and Animals – RJ

[1/3] Rozsah: § 90; strany 1–62.

Vládní návrh žádá Poslaneckou sněmovnu o souhlas s dodatečnou ratifikací Bernské úmluvy z roku 1979, včetně dříve přijatých změn příloh z let 1998, 1999 a 2001, a o souhlas s ratifikací změn z let 2017 a 2024; návrh usnesení výslovně zachovává výhrady, které ČR uplatnila při přístupu k Úmluvě. (strana 2)

Předkládací zpráva vysvětluje, že Úmluva rozděluje ochranu do čtyř příloh: příloha I obsahuje přísně chráněné rostliny, příloha II přísně chráněné živočichy, příloha III chráněné živočichy a příloha IV zakázané prostředky a způsoby zabíjení, odchytu a využívání; dodatečná ratifikace má napravit dřívější procesní stav a potvrdit povahu Úmluvy jako smlouvy s aplikační předností před zákonem. (strany 3–4)

ČR přistoupila k Úmluvě s účinností od 1. června 1998 a ponechává v platnosti výhrady k zařazení vyjmenovaných predátorů, včetně medvěda, některých dravců a kozy bezoárové, do přílohy II, jakož i k zákazu poloautomatických a automatických zbraní se zásobníkem nad dva náboje podle přílohy IV; Ministerstvo životního prostředí jejich odvolání nenavrhuje. (strana 4)

Historické změny doplňují do přílohy II paokouna vrankovitého a jepici dlouhochvostou a později střevlíky Carabus bessarabicus a Carabus hungaricus, zatímco změna přílohy I z roku 1999 zařazuje pět maltských druhů rostlin včetně sandarakovníku článkovaného. (strany 4–5)

Změna z roku 2017 převádí rysa balkánského do režimu přísné ochrany podle přílohy II, přičemž tento poddruh se v ČR nevyskytuje, a změna z roku 2024 naopak přeřazuje vlka obecného z přílohy II do přílohy III; ČR k oběma novějším změnám vznesla z procesních důvodů námitku, která má být po ratifikaci prezidentem odvolána. (strany 3, 5)

Provádění Úmluvy je již kryto zákonem o ochraně přírody a krajiny, prováděcí vyhláškou a soustavou Natura 2000, takže ratifikace nevyžaduje změnu vnitrostátní úpravy ani nové náklady pro rozpočet, veřejnou správu či podnikatele; vláda proto navrhuje schválení již v prvním čtení podle § 90 odst. 2 jednacího řádu. (strany 5–6, § 90 odst. 2)

Následující přílohy uvádějí rozsáhlé taxonomické seznamy přísně chráněných rostlin a živočichů, chráněných živočichů a zakázaných metod lovu či odchytu, například jedů, výbušnin, sítí používaných neselektivně, elektrických zařízení, oslnění, střelby z pohybujících se vozidel a určitých střelných zbraní. (strany 7–59)

[2/3] Rozsah: Část II; strany 63–98.

Bernská úmluva stanoví ochranu volně rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a jejich stanovišť, se zvláštním důrazem na ohrožené, zranitelné a migrující druhy, a zavazuje smluvní strany udržovat jejich populace na ekologicky, vědecky a kulturně odpovídající úrovni při zohlednění hospodářských a rekreačních potřeb. (strany 63, 65)

Státy musí přijímat právní a správní opatření k ochraně stanovišť, promítat ochranu přírody do územního plánování a opatření proti znečištění, chránit migrační území a koordinovat přeshraniční ochranu. (strana 65)

Úmluva zakazuje úmyslné poškozování, sběr, vytrhávání, držení nebo prodej rostlin z přílohy I a u živočichů z přílohy II zejména úmyslný odchyt, usmrcování, rušení, ničení míst rozmnožování a odpočinku, odběr vajec i obchod s chráněnými živočichy; druhy z přílohy III mohou být využívány jen regulovaně tak, aby jejich populace nebyly ohroženy. (strany 65–67)

Výjimky z ochranných povinností jsou přípustné pouze při neexistenci jiného uspokojivého řešení a bez ohrožení přežití populace, například kvůli prevenci závažných škod, veřejnému zdraví a bezpečnosti, výzkumu, reintrodukci nebo omezenému selektivnímu odběru; státy o nich musí Stálému výboru podávat dvouleté zprávy. (strany 67–69)

Stálý výbor sleduje provádění Úmluvy, může doporučovat ochranná opatření a změny, svolávat odborné skupiny a rozhoduje o změnách příloh dvoutřetinovou většinou; změna přílohy nabývá účinnosti po třech měsících, nevznese-li námitku alespoň třetina smluvních stran. (strany 71–75)

Závěrečná ustanovení upravují ratifikaci a přistoupení států, územní působnost, konkrétně vymezené výhrady k druhům a metodám lovu či odchytu, vypovězení Úmluvy a oznamovací úlohu generálního tajemníka Rady Evropy. (strany 77–81)

Doprovodné dokumenty potvrzují historické doplnění pěti maltských rostlin do přílohy I a dvou střevlíků do přílohy II, zařazení rysa balkánského do přílohy II v roce 2017 a přijetí přeřazení vlka obecného z přílohy II do přílohy III v roce 2024; i po snížení stupně ochrany vlka musí být jeho populace chráněna před ohrožením a výjimky zůstávají podmíněny pravidly Úmluvy. (strany 84–97)

[3/3] Rozsah: strany 97–98.

Úsek nejprve uzavírá předchozí taxonomický výčet rostlin, v němž jsou uvedeny mimo jiné Hyoseris frutescens, Palaeocyanus crassifolius a druh Cremnophyton lanfrancoi z čeledi merlíkovitých. (strana 97)

Na straně 97 je zařazen dokument Rady Evropy k Bernské úmluvě o ochraně evropské volně žijící zvěře a přírodních stanovišť, označený ETS/STE č. 104 a příloha 2. (strana 97)

Dokument zachycuje změny z roku 2001, které se týkají přílohy II Úmluvy, tedy seznamu přísně chráněných druhů živočichů. (strana 97)

Změnou se do přílohy II nově doplňují bezobratlí, konkrétně hmyz z řádu brouků. (strana 97)

Výslovně jsou mezi nově přidanými přísně chráněnými druhy uvedeni střevlíci Carabus bessarabicus a Carabus hungaricus. (strana 97)

Strana 98 již neobsahuje další věcný text ani další druhové doplnění a uzavírá tento obrazový dokument. (strana 98)